Pozorování meteorů na Expedici 2018

V roce 2018 se na Expedici po mnoha letech sešly téměř všechny příznivé faktory pro pozorování Perseid. Díky kombinaci vhodného termínu, fáze Měsíce a dobrého počasí se podařilo pořídit více než 5 000 záznamů o meteorech.

Expedice 2018 proběhla v termínu 6. až 19. srpna, tudíž maximum Perseid vyšlo krásně do poloviny akce. Díky tomu se dala sledovat nejprve zvyšující se frekvence, samotné maximum a poté pokles aktivity roje. Další výhodou, která se podaří jen jednou za pár let, bylo, že Měsíc byl v době maxima v novu a na obloze v té době vůbec nerušil. Všechny tyto příznivé faktory by ale mohly vyjít vniveč, kdyby obloha zůstala zahalena v mracích. To se ale naštěstí nestalo příliš často a meteory se podařilo pozorovat po osm nocí. Počet záznamů o meteorech dosáhl nakonec čísla 5 158, což je v porovnání s nepříznivým rokem 2017 více než pětinásobek.

Pozorovatelé rozlišovali celkem pět rojů. Jednalo se o Perseidy (PER), kappa Cygnidy (KCG), jižní delta Aquaridy (SDA), antihelionový zdroj (ANT) a alfa Capricornidy (CAP). Pokud meteor „nepasoval“ k žádnému z těchto rojů, byl nahlášen jako sporadický (SPO). Určení rojovosti bylo někdy značně obtížné, protože tři z těchto radiantů (SDA, ANT a CAP) se nacházely poměrně blízko sebe nízko nad jižním až jihovýchodním obzorem. Čím dále od těchto radiantů byl meteor spatřen, tím byl větší problém rozlišit, kterému roji náleží.

Podle kalendáře rojů Mezinárodní meteorářské organizace (International Meteor Organization – IMO) byl v době Expedice 2018 v činnosti ještě jeden roj s radiantem v Jižní rybě – Pisciny Austrinidy (PAU). Ten však byl podle doporučení IMO zanedbán, případně mohl být sloučen s Aquaridami. Je totiž velmi slabý, jeho radiant byl zpočátku noci pod obzorem a později vystoupal jen velmi nízko nad obzor. Navíc by se jen obtížně rozlišoval od jižních delta Aquarid. To, že nebyl hlášen jako samostatný roj, ovlivnilo napozorované výsledky jen nepatrně.

Ohledně počasí se Expedice 2018 velmi vydařila, zejména první týden. Ten se pozorovalo každou noc s výjimkou té z úterý na středu (7./8. srpna). Druhý týden už byl na vhodné meteorologické podmínky skoupější, takže se meteory sledovaly jen dvě noci. Celkově proběhlo pozorování meteorů v osmi nocích, což je pravděpodobně nejlepší výsledek od Expedice 1995 na Skalkách.

Poprvé se meteoráři vydali pozorovat v noci 6./7. srpna, neboli hned první večer Expedice. Podmínky byly velmi dobré, oblačnost se vyskytovala jen výjimečně u některých pozorovatelů a nepřekročila 10 %, takže se dalo pozorovat celou noc. Při pozorování byl zaznamenán velmi jasný bolid, jehož jasnost pozorovatelé odhadli na -5 až -7 magnitudu. Pozorovaly dvě skupiny, jedna o sedmi členech, druhá měla čtyři. Větší měla celou noc jediného zapisovatele, u menší se vystřídali dva.

Během této noci pozorovatelé za celkově nasčítaný čas 26 hodin a 25 minut spatřili dohromady 531 meteorů. Nejvíce z nich bylo sporadických (234), následovaly Perseidy (159), pak kappa Cygnidy (60), dále alfa Capricornidy (30), jižní delta Aquaridy (28) a nejméně bylo meteorů antihelionového zdroje (20).

V následujících tabulkách naleznete pouze souhrnná data za jednotlivé noci. Jsou v nich zahrnuta všechna pozorování, i ta, která byla později kvůli různým nedostatkům z dalšího zpracování vyřazena. Pokud vás zajímají podrobné výsledky s rozlišením pozorovatelů, rojovými příslušnosti a frekvencemi, najdete je na samostatné stránce.

Uváděné zkratky rojů: PER = Perseidy
KCG = kappa Cygnidy
SDA = jižní delta Aquaridy
ANT = antihelionový zdroj
CAP = alfa Capricornidy
SPO = sporadické meteory

 

Skupiny Pozorovatelé Zapisovatelé PER KCG  SDA ANT CAP SPO Celkem
2 10 3 159 29,9 % 60 11,3 % 28 5,3 % 20 3,8 % 30 5,6 % 234 44,1 % 531

 

Po jedné zatažené noci se pozorovalo ze středy na pátek – 8./9. srpna. Tentokrát bylo oblačnosti trochu více, většina pozorovatelů jí hlásila mezi 10 až 20 %. Nebylo to ale nic vážného, dalo se jen s mírným omezením pozorovat až do svítání. Tentokrát měly obě skupiny shodně šest pozorovatelů, lišily se jen počtem zapisovatelů. U jedné vydržel jeden celou noc, u druhé si po půlnoční svačince jeden pozorovatel a zapisovatel prohodili své funkce.

Celkový počet záznamů o meteorech z této noci byl 539, sečtená čistá doba pozorování 28 hodin a 26 minut. Nejčastěji hlášeným rojem se staly Perseidy (230), dále pak sporadické meteory (193), jižní delta Aquaridy (44), kappa Cygnidy (35), antihelionový zdroj (19) a alfa Capricornidy (18).

 

Skupiny Pozorovatelé Zapisovatelé PER KCG SDA ANT CAP SPO Celkem
2 12 3 230 42,7 % 35 6,5 % 44 8,2 % 19 3,5 % 18 3,3 % 193 35,8 % 539

 

Následující noc – 9./10. srpna – byla také jasná, takže se samozřejmě expedičníci po setmění vydali na hřiště sledovat dění na obloze. Tentokrát nebyly podmínky tak příznivé a sledování oblohy ztěžovala oblačnost. Nakonec bylo pozorování ukončeno předčasně kolem jedné hodiny letního času. Obě skupiny meteorářů měly tentokrát shodně po šesti pozorovatelích a jednom zapisovateli.

Do protokolů zapisovatelé zanesli 333 záznamů o meteorech, což se později ukázalo jako nejslabší výsledek za celou Expedici 2018. Celkový čas, který pozorovatelé strávili sledováním meteorů, byl 22 hodin a 22 minut. Nejvíce bylo opět Perseid (136), na druhé příčce byly sporadické meteory (120), následovaly kappa Cygnidy (23), alfa Capricornidy (21), antihelionový zdroj (18) a poslední místo zbylo na jižní delta Aquaridy (15).

 

Skupiny Pozorovatelé Zapisovatelé PER KCG SDA ANT CAP SPO Celkem
2 12 2 136 40,8 % 23 6,9 % 15 4,5 % 18 5,4 % 21 6,3 % 120 36,0 % 333

 

Další noc (10./11. srpna) zpočátku vypadala, že žádné pozorování nebude. Zvečera byla téměř celá obloha pokryta oblačností a hvězdy zůstaly skryty za ní. Předpověď ale byla optimistická a slibovala, že by měla v pozdějších hodinách zmizet. Kupodivu to vyšlo a mraky začaly ustupovat. Stále ale nebylo dobojováno. Na obloze se střídaly okamžiky, kdy byla téměř čistá s chvílemi, kde se přihrnula další oblačnost a velkou část ji pokryla. Po dlouhém váhání se na hřiště vypravila jen jedna skupina meteorářů, ale než se mohli dát do pozorování, nebe se opět zatáhlo. Když už ale byli zalehlí a nachystaní na pozorování, zůstali chvíli ležet a alespoň cvičně hlásili korekce, aby procvičili zapisovatele, který se této funkce zhostil úplně poprvé. A po pár minutách se stal malý zázrak. Nebe se z velké části rozjasnilo a tak mohlo začít „ostré“ pozorování. Vyskytl se však ještě jeden zádrhel. Zanedlouho služba vyhlásila půlnoční svačinku. V tu dobu se pozorovalo jen krátce, a protože intervaly kratší, než jedna hodina jsou prakticky nepoužitelné, meteoráři si svačinku zhruba o zmíněnou hodinku odložili. Druhá skupina začala s pozorováním až ve dvě hodiny SELČ a podmínky už byly dobré až do ranních hodin.

Nakonec se tedy na sledování meteorů podílely dvě skupiny. Jedna pracovala ve složení 4+1, druhá 5+1. První číslo je počet pozorovatelů, druhé udává, kolik osob zapisovalo. Tuto noc se celkem pozorovalo v součtu 18 hodin 30 minut a v protokolech se objevilo 399 záznamů o meteorech. Necelou polovinu tvořily Perseidy (182), následované sporadickými meteory (154), pak jižní delta Aquaridy (19), alfa Capricornidy (18), antihelionový zdroj (15) a poslední příčku obsadily kappa Cygnidy (11).

 

Skupiny Pozorovatelé Zapisovatelé PER KCG SDA ANT CAP SPO Celkem
2 9 2 182 45,6 % 11 2,8 % 19 4,8 % 15 3,8 % 18 4,5 % 154 38,6 % 399

 

Ani o následující noci (11./12. srpna) se expedičníci nevyspali. Opět bylo jasno, a jak se kvapem blížilo maximum Perseid, výrazně stoupaly počty zaznamenaných meteorů. Oblačnost se vyskytovala jen velmi málo a pozorování téměř neovlivnila, takže největší vytrvalci končili až kolem čtvrté hodiny ranní (SELČ).

Znovu fungovaly dvě meteorářské skupiny, v obou bylo po sedmi pozorovatelích. Jedné zapisovatel vydržel celou noc jeden, ve druhé se vystřídali dva. Po sečtení časů všech pozorovatelů nám vyjde hodnota 37 hodin a 23 minut, což je nejvyšší údaj za celou Expedici 2018. Celkový počet záznamů se zastavil na hodnotě 940. Více než polovinu tvořily Perseidy (512), téměř třetinu sporadické meteory (280) a na ostatní roje zbylo jen necelých 16 %. Konkrétně to byly kappa Cygnidy (46), antihelionový zdroj (45), alfa Capricornidy (29) a jižní delta Aquaridy (28).

 

Skupiny Pozorovatelé Zapisovatelé PER KCG SDA ANT CAP SPO Celkem
2 14 3 512 54,5 % 46 4,9 % 28 3,0 % 45 4,8 % 29 3,1 % 280 29,8 % 940

 

A série pozorování pokračovala i následující noc – 12./13. srpna. Jelikož se jednalo o již pátou pozorovací noc v řadě (a šestou celkově), bylo jasné, že astronomové byli trochu unavení. Ale speciálně tuhle noc si nemohli meteoráři nechat ujít. Proč? Protože právě tuto noc k ránu, kolem třetí hodiny ranní (SELČ) měla aktivita Perseid dosáhnout svého maxima. Navíc Měsíc byl pouhé dva dny po novu, takže podmínky byly téměř ideální. Kazila je pouze oblačnost, která občas některým pozorovatelům zakrývala až 30 % zorného pole. Později však zmizela a opět se dalo pozorovat až do svítání.

Tentokrát meteory sledovali snad všichni expedičníci. Utvořili tři skupiny, ale bohužel, jedna svá data nezpracovala a neodevzdala, takže k dispozici jsou jen od zbývajících dvou. V jedné skupině pozorovali čtyři členové a měli jednoho zapisovatele, u druhé se vystřídali zapisovatelé dva a pozorovatelů šest. Celková doba pozorování byla 33 hodin a 11 minut, počet záznamů se vyšplhal na rekordních 1 563. Je logické, že tentokrát s přehledem nejvíce meteorů, téměř dvě třetiny, byly Perseidy (981) a ostatní rojové příslušnosti „jen paběrkovaly“. Sporadických meteorů bylo 384, následovaly kappa Cygnidy (88), jižní delta Aquaridy (52), antihelionový zdroj (32) a nejméně bylo Capricornid (26).

 

Skupiny Pozorovatelé Zapisovatelé PER KCG SDA ANT CAP SPO Celkem
2 10 3 981 62,8 % 88 5,6 % 52 3,3 % 32 2,0 % 26 1,7 % 384 24,6 % 1 563

 

Zmíněná noc byla přelomová hned v několika ohledech. Za prvé vrcholily Perseidy, takže byla nejvydatnější jak na ně, tak i na celkový počet meteorů. Za druhé se v tu dobu Expedice ocitla přesně ve své polovině. A za třetí se po této noci výrazně zhoršilo počasí. První týden Expedice, kdy se pozorovalo kromě jedné úplně všechny noci, vystřídal druhý, kdy již počasí nebylo tak příznivé.

Po dvou zatažených nocích, se další pozorování uskutečnilo 15./16. srpna. Tentokrát již bylo zřetelně vidět, že Perseidy mají maximum za sebou a tudíž jejich frekvence výrazně poklesla. Oblačnost pozorovatele potrápila zejména až v úplném závěru noci, kolem čtvrté hodiny ranní (SELČ). Pokud by se nekončilo kvůli stále jasnější obloze, způsobené svítáním, stejně by se muselo skončit kvůli mrakům, které rychle pokrývaly čím dál tím více oblohy.

Pozorovalo se opět podle osvědčeného modelu s dvěma skupinami. Jedna čítala šest pozorovatelů a jedno zapisovatele, u druhé se účastnilo celkem pět pozorovatelů a dva zapisovatelé. Dohromady se pozorovalo bez jediné minuty rovných 25 hodin a trojice zapisovatelů pořídila 361 záznamů o meteorech. To je méně, než čtvrtina v porovnání s minulou nocí! Tentokrát již na Perseidy zbylo druhé místo s rovnou stovkou meteorů. Předstihly je sporadické meteory, kterých bylo 195. Na dalších místech byly kappa Cygnidy (33), antihelionový zdroj (15), alfa Capricornidy (14) a jižní delta Aquaridy (4).

 

Skupiny Pozorovatelé Zapisovatelé PER KCG SDA ANT CAP SPO Celkem
2 11 3 100 27,7 % 33 9,1 % 4 1,1 % 15 4,2 % 14 3,9 % 195 54,0 % 361

 

Naposledy se na Expedici 2018 pozorovaly meteory následující noc – 16./17. srpna. Tentokrát byly podmínky velmi dobré, za celou noc se neukázaly žádné mraky a opět se končilo až kolem čtvrté hodiny po půlnoci (SELČ).

Jedna skupina měla sedm pozorovatelů a jednoho zapisovatele, druhá měla o dva pozorovatele méně, zato se u ní vystřídali dva zapisovatelé. Celkově napozorovaný čas byl 34 hodiny a 53 minut, v protokolech se objevilo 492 záznamů. Více než polovinu tvořily sporadické meteory (276), následovaly Perseidy (157), kappa Cygnidy (32), antihelionový zdroj (16) a nejméně bylo jižních delta Aquarid (11). Alfa Capricornidy již ukončily svoji činnost, proto nebyly určovány.

 

Skupiny Pozorovatelé Zapisovatelé PER KCG SDA ANT SPO Celkem
2 12 3 157 31,9 % 32 6,5 % 11 2,2 % 16 3,3 % 276 56,1 % 492

 

Opět se ukázalo, že data, získaná od jednotlivých pozorovatelů, mají velmi rozdílnou kvalitu. Tímto problémem jsem se poměrně obšírně zabýval už v loňském článku, takže letos se pokusím shrnout jen krátce některé body.

Samozřejmě záleží, jak je daný pozorovatel zkušený, jestli má dobré oči, zda netrpí nějakou oční vadou, jestli se dokáže patřičně soustředit, jak se mu daří odolávat únavě a podobně. Je proto jasné, že dva různí pozorovatelé nebudou mít shodné výsledky a pokud ano, tak jedině proto, že jeden při hlášení údajů „opisoval“ od toho druhého. Napozorovaná data by ale neměla být zase výrazně odlišná. Přeci jen pozorovací podmínky byly pro všechny podobné. Jedinou výjimkou mohla být oblačnost, která by zasahovala do pole jen konkrétnímu pozorovateli. To by se ale mělo zase odrazit v korekcích, a pokud překročí jistou mez (IMO doporučuje 20 %), mělo by být pozorování přerušeno.

Dále se (nejen) na Expedici pozorovatelé rádi porovnávají mezi sebou a jako nejdůležitější údaj se jeví počet spatřených meteorů. Na jednu stranu je to dobře, protože to podporuje soutěživost, na stranu druhou to má ale i negativní důsledky. Někteří, zejména mladší pozorovatelé, se nechávají tak strhnout „honem za meteory“, že pak hlásí i něco, co meteorem není. Buď se může jednat o jiný reálný jev, nebo jen o chybný dojem, že meteor spatřili. Zvláště při delších pozorováních a nižší frekvenci se totiž mohou vyskytnout jakési „mžitky“, které se podobají slabým meteorům a správně je odhalit je problém i pro zkušené pozorovatele. Sice letos bylo meteorů hodně, ale občas se tento jev také vyskytl. V horším případě se pozorovatel přidá k hlášení společného meteoru, ačkoli jej sám neviděl a může se dokonce stát, že si některé meteory úplně vymyslí.

Nápovědou k odhalování negativních faktorů je srovnání s ostatními pozorovateli. Pokud jeden nebo dva jedinci mají výrazně větší frekvenci, než ostatní, je zapotřebí zbystřit a nejprve prověřit jejich korekční údaje. Jestliže by se jednalo o někoho, kdo má lepší zrak, než ostatní, měl by mít podstatně vyšší MHV a nejvíce jeho meteorů by mělo být slabých. Z tohoto důvodu by je nezachytili ostatní. Pokud tyto podmínky splněny nejsou, je pravděpodobně něco špatně. Samozřejmě něco v nepořádku je i v případě, že některý pozorovatel má počty meteorů výrazně nižší, než většina ostatních.

V letošním roce se ukázalo, že řada pozorovatelů má problém s určováním rojovosti. Pravděpodobně v případě, že si nebyli jisti, neurčili žádný roj a nechali meteor jako sporadický. Při zadávání do elektronického formuláře IMO se pak ukázalo, že frekvence sporadických meteorů podle jejich pozorování po přepočtu na standardní podmínky vycházela nereálně vysoká – až několik desítek meteorů za hodinu. Druhou možností je, že některé meteory ve skutečnosti neexistovaly (viz výše).

Ze získaných dat bylo vytvořeno několik grafů. Níže je graficky zobrazena celková frekvence jednotlivých pozorovatelů během všech osmi pozorovacích nocí.

Frekvence1

Protože pozorovatelé se během jednotlivých nocí měnili a byli mezi nimi jak zkušení meteoráři, tak i úplní nováčci, nelze získat nějaký spolehlivý výsledek. Spíše se jedná o zajímavé porovnání jednotlivých meteorářů. Vzhledem k tomu, že pozorovací podmínky měli obvykle všichni velmi podobné, lze občas značné rozdíly připsat na vrub faktorům, uvedeným výše. Uváděná frekvence není přepočítána na standardní podmínky, jedná se o prosté vydělení počtu meteorů napozorovaným časem v hodinách. Postupný vývoj celkové frekvence jednotlivých pozorovatelů podle nocí naleznete v dalším grafu. Pro větší přehlednost jsou v něm zahrnuti jen pozorovatelé, kteří sledovali meteory čtyři a více nocí.

Následujících devět grafů ukazuje procentuální zastoupení sledovaných rojů a sporadických meteorů během jednotlivých pozorovacích nocí a souhrn za všechny noci dohromady. Zde je nutné upozornit, že se jedná vždy o celkové výsledky za danou noc, ve kterých jsou zahrnuti všichni pozorovatelé, což způsobuje, že grafy jsou zatíženy řadou chyb. Jak již bylo zmíněno, každý pozorovatel byl jinak zkušený a pozorný, mohl pozorovat rozdílnou dobu, sledovat poněkud jinou část oblohy a měl jinak citlivé oči. Samozřejmě je také nutné vzít v potaz, že určité (a zřejmě nemalé) množství meteorů má špatně určenou rojovou příslušnost.

Kolace

Na Expedici 2018 se povedlo velmi dobře zmapovat nárůst aktivity Perseid, který byl sledován během prvních pěti pozorovacích nocí a poté i samotné maximum, které meteoráři pozorovali noc šestou. Napozorované výsledky odpovídají předpovědi velmi dobře. Od noci 6./7. srpna, kdy Perseidy měly frekvenci kolem 6 meteorů za hodinu, postupně vystoupaly až k hodnotě 30 meteorů za hodinu o noci 12./13. srpna. Jediné zakolísání bylo během noci 9./10. srpna, kdy měla být frekvence o něco vyšší, ale to zřejmě způsobil fakt, že pozorování končilo předčasně. Nepokrylo tak ranní období, kdy je radiant nejvýše nad obzorem a díky tomu roj nejaktivnější. Podobný trend byl i v celkovém zastoupení Perseid. První noc tvořily zhruba 30 %, v maximu víc než dvojnásobek. Poslední dvě pozorovací noci byly v době, kdy již aktivita klesala. Kupodivu poslední noc pozorovatelé zaznamenali mírný nárůst frekvence i zastoupení Perseid. Nejednalo se ale o nic výrazného, zřejmě šlo jen o statistickou chybu.

Ostatní roje měly tak nízkou aktivitu, že jejich změny frekvence mezi jednotlivými nocemi byly také v rámci statistických chyb. Přesto se na ně alespoň pro zajímavost podíváme.

Kappa Cygnidy měly vrcholit až 18. srpna, tudíž se měla jejich frekvence během Expedice 2018 postupně mírně zvyšovat. Napozorovaná data tomu ale neodpovídají. První noc byla zaznamenána frekvence 2,3 meteoru za hodinu a další dny byla výrazně nižší. Kolísala mezi hodnotami 0,6 (10./11. srpna) a 1,3 (15./16. srpna). Výjimkou se stala noc maxima Perseid (12/.13. srpna), kdy vychází frekvence na 2,7 meteoru za hodinu.

Jižní delta Aquaridy vrcholily 30. července, takže v době Expedice 2018 již měla jejich aktivita klesat. Podle napozorovaných dat byla jejich frekvence nejvyšší v noci maxima Perseid (12/.13. srpna), a to 1,6 meteoru za hodinu. Jen o jednu desetinu menší aktivitu vykazovaly o noci 8./9. srpna a zbylé noci prvního týdne Expedice byly zaznamenány frekvence od 0,7 do 1,1 meteoru za hodinu. Viditelný pokles nastal v druhém týdnu, kdy již byla frekvence jen kolem 0,2 až 0,3 meteoru za hodinu.

Frekvence antihelionového zdroje měla být bez větších výkyvů, což vcelku odpovídá. Změny byly jen nepatrné. Největší aktivitu pozorovatelé hlásili o noci 11./12. srpna, kdy byla 1,2 meteoru za hodinu. Naopak nejnižší zaznamenali poslední pozorovací noc (16./17. srpna), kdy byla jen 0,5 meteoru za hodinu.

Alfa Capricornidy na tom byly stejně jako jižní delta Aquaridy – také měly maximum 30. července, tudíž jejich aktivita pomalu měla slábnout. Opravdu nejvyšší frekvenci zaznamenali pozorovatelé hned první noc (6./7. srpna), kdy byla 1,1 meteoru za hodinu. Nepatrně nižší byla o dalších dvou nocích, pak mírně stoupla a dále v souladu s předpovědí opět klesala.

Největší výkyvy byly v počtu sporadických meteorů. Jako u většiny rojů, nejvíce jich bylo hlášeno při maximu Perseid, kdy dosáhly frekvence 11,6 meteoru za hodinu. Po zbývající noci se jejich frekvence pohybovaly mezi 5,4 až 8,9 meteoru za hodinu. Jak již bylo naznačeno výše, u řady pozorování byla část sporadických meteorů identifikována chybně a správně měla mít jinou rojovou příslušnost.

Změny frekvence jednotlivých rojů během pozorovacích nocí naleznete v dalším grafu. Opět je nutné zdůraznit, že v datech nejsou zohledněny korekční faktory (oblačnost, MHV) a jedná se o celkovou frekvenci všech pozorovatelů, kteří danou noc sledovali meteory.

Celkově se do programu sledování meteorů na Expedici 2018 zapojilo 20 účastníků. Z toho 11 pouze pozorovalo, 1 pouze zapisoval a zbylých 8 si vyzkoušelo obě funkce. Dohromady proběhlo 90 pozorování, při kterém bylo za čistý čas 226 hodin a 9 minut pořízeno 5 158 záznamů o meteorech. Z tohoto počtu bylo nejvíce Perseid, konkrétně 2 457 (47,6 %). Druhé místo obsadily sporadické meteory, kterých bylo 1 836 (35,6 %) a na třetí příčce skončily s velkým odstupem kappa Cygnidy s 328 meteory (6,4 %). Zbývající tři roje měly podobný podíl: jižní delta Aquaridy 201 meteorů (3,9 %), antihelionový zdroj 180 meteorů (3,5 %) a poslední alfa Capricornidy 156 meteorů (3,0 %). Nejjasnější zaznamenaný meteor měl -7 mag, nejslabší pak 5 mag.

Nejaktivnějším pozorovatelem byl Tomáš Nejdl, který pozoroval 1 713 minut, tj. 28 hodin a 33 minut. Na dalších dvou místech v napozorovaném čase byli Martin Tran (1 563 minut) a Václav Kalaš (1 368 minut). V počtu meteorů byl nejlepší Martin Tran, který jich zaznamenal 934, následoval Tomáš Pekárek (740) a Václav Kalaš (590). Všech osm pozorovacích nocí sledovali meteory Martin Tran, Tomáš NejdlLumír Honzík. O jednu méně, tedy sedm napozorovaných nocí, mají Tomáš Pekárek, Václav Kalaš, Michal PolákVojtěch Suchánek. Na třetí příčce se šesti nocemi jsou Matěj OtýsDita Větrovcová.

Ze zpracování bylo vyřazeno celkem 19 pozorování a to buď úplně, nebo částečně. Důvody byly různé – nízká MHV, velká oblačnost, krátké intervaly, nekvalitní data, příliš málo meteorů a někdy dokonce usnutí pozorovatele. Podle metodiky IMO by pozorovací interval neměl být kratší než jedna hodina, a proto musela být některá krátkodobá pozorování vyřazena. Celkem bylo vyřazeno pozorování o délce 718 minut čistého času a 135 meteorů. Kompletní přehled pozorování naleznete v excelové tabulce.

© 2019 Copyright - Expedice
Telefon: 377 388 400